Michoacán je stát nacházející se ve středním Mexiku. Na západě je omýván Tichý oceánem a z východu je chráněn horami. Název pochází ze starodávného jazyka Nauhatl a znamená „místo rybářů”, které odkazuje na ty, kteří loví na jezeře Pátzcuaro. Hlavním a největším městem je Morelia, jehož historické centrum je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Jen několik měst na světě zahrnuje tak silnou, různorodou a dobře zachovanou koloniální architekturu jako Morelia a díky tomu je také považováno za jedno z nejvíce „španělských" měst v Mexiku. Středem města je 600 let stará katedrála, postavená z růžového kamene. V Morolii naleznete také unikátní muzeum masek, které odráží folklór a tradice z Michoacánu. Vystaveno je zde 167 mask z různých oblastí země. Některé jsou ze dřeva, jiné z cukrové třtiny nebo z papíru. Vstup je zdarma. A pokud jste milovník gastronomie, musíte navštívit místní náměstí a trhy, které vám odhalí pestré chutě místní kuchyně.
Avokádo neboli zelené zláto v hledáčku drogových kartelů
Michoacán je významným zemědělským státem. Patří mezi jednoho z největších producentů dnes oblíbené cizrny, limetky, citronů, papájy či manga. A je největším světovým dodavatelem avokáda na světě. Město Uruapan je známé jako hlavní město avokáda. Popularita avokáda vzrostla po celém světě a dnes je toto ovoce často nazývané také jako zelené zlato. Pro drogové kartely se tak tento byznys stal velmi lukrativním zdrojem příjmu obzvláště proto, že Mexiko pokrývá 45 % celosvětové produkce avokáda. 
Centrem kriminality je v tomto ohledu městečko Tancítaro. Vznikla zde už i speciální jednotka chránící producenty avokáda a jejich úrodu. Místní komando prochází důsledným cvičením a jako povinnou výbavu mají helmy, neprůstřelné vesty i zbraň. Producenti avokáda na tuto ochranu musí přispívat procentem ze svého zisku v závislosti na tom kolik hektarů vlastní. Právě jim totiž hrozí největší nebezpečí. Jeden z vlástníků avokádových plantáží byl už dvakrát unesen a jeho syn jednou, není se tedy čemu divit. Jak on sám řekl obliba avokáda mu najednu stranu velmi přiepšila, na druhou stranu se ale nyní musí bát o holý život a učit se žít s ozbrojenými bodyguardy.
Ráj motýlů
Turistický průmysl tohoto státu dluží velkou část svého úspěchu motýlům. Každoročně mezi měsíci říjnem a březnem migruje přibližně 20 milionů motýlů Monarchů z celé Severní Ameriky právě sem. Letí až 3000 kilometrů, aby strávili zimu v horách, v biosferické rezervaci El Rosario. Když motýli dorazí, pokrývají tak velkou část lesa, že se zdá, že se barva celého lesa změnila ze zelené na oranžovo-černou. Vysoké jedle pokryté motýli pak působí jako turecké koberce či barevné vitráže. Jde o fantastický vizuální zážitek, který přitahuje turisty z celého světa. A ve chvíli, kdy tímto lesem procházíte, téměř se bojíte dýchat, abyste motýli nevyplašili. I proto je rezervace El Rosario často nazávána jako svatyně - svatyně uctívající nádheru pestrých motýlích křídel. Toto místo přitahuje také vědce, protože dodnes nikdo nedokáže pořádně vysvětlit proč si motýli vybrali právě toto místo. Někteří říkají, že jde o jedinečné jehlovité listy, které jsou ideální pro závěsné nohy monarchů, aby se udržali; nebo že chladné horské prostředí zpomaluje jejich metabolismus a umožňuje jim uvolnit se a ukládat tuk před náročným párovým obdobím. Aztékové však měli jinou představu. Ti věřili, že motýli, kteří do Mexika přilétají krátce po Dni mrtvých jsou vracející se duše padlých bojovníků, oblečených v jasných barvách soubojů. Ať tak či onak, jedná se o jedno z tajemstvích vědeckého světa, které místu dodává magickou atmosféru. Ne nadarmo se tedy podle motýlů jmenuje i místní fotbalový klub Morelia Monarcas.
Angangueo, Uruapanu, Pátzcuaro, Paricutín
Hornická tradice v Angangueu se datuje do 17. století, kdy zde byly objeveny první zásoby stříbra a zlata. Naleznete zde významný památník hornictví, který poskytuje panoramatický výhled na celou vesničku. Památník byl postaven na počest místního rodáka Abrahama Escalante Cedillo. Od památníku je to jen pár kroků ke Casa Parker. Vila, kde jsou vystaveny fotografie a dokumenty ze života horníků. Angangueo je také branou do motýlí rezervace. Odtud můžete pozorovat neuvěřitelná zabarvení lesů v období motýlí migrace. Za návětěvu také stojí Uruapanu, jedno z nejstarších měst Mexika. Nachází se zde vodopád La Tzaráracua, který patří mezi nejkrásnější v Michoacánu. Vodopád je tvořen řekou Cupatitzio, která v jazyce domorodých indiánů Purépecha znamená "řeka, která zpívá”. Dalším místem, které na cestě po Michoacánu určitě neminete je jezero Pátzcuaro. Jeho vodní plocha má na délku 33 km a ve své největší šířce má 50 km. Svou nadmořskou výškou 1920 metrů, se jedná
o nejvýše položené jezero v Mexiku. Je obklopeno vulkanickými horami s velmi strmými svahy a nachází se v blízkosti hlavního města Morelia. Místní domorodci se domnívají, že jezero představuje nejtenčí hranici mezi životem a smrtí. Další zajímavostí Michoacánu je nejmladší sopka na světě Paricutín, která je zde jednou z hlavních atrakcí. V únoru 1943, vypukla z kukuřičného pole, sopka byla nazvána jedním ze sedmi přírodních divů světa. Když Paricutín vybuchl, dvě vesnice - San Salvador Paricutín a San Juan-Parangaricutiro byly pohřbeny pod lávou a popelem, takže byla vidět jen kostelní věž v San Juan viditelná nad mořem lávy.
Día de los Muertos, největší mexická oslava
Říká se, že každý rok se v říjnu a listopadu mrtví vracejí zpět na zem. Mexičané tyto dny oslavují ve velkém. Oslavy 
mohou trvat třeba i měsíce. Některé dny mají své rituály například 1. listopad je věnován zemřelým dětem a je známý jako Den nevinných nebo Den malých andělů. Na náhrobní kameny a domácí oltáře se dávají hračky a slakosti, aby přivedly děti na jednu noc domů. 2. listopad je Den mrtvých, kdy se všechny duše vracejí do svých rodin, vesnic a měst. Rodiny se shromažďují na hřbitovech, aby spálily stromovou pryskyřici, která byla používána jako kadidlo od předkolumbijských časů. Hroby jsou zdobeny jídlem, lebkama, a také typickým oranžovým měsíčkem lékařským, který je zde znám jako Květina mrtvých. Více od Día de Los muertos zde.
Gastronomie
Michoacán je často nazýván duší Mexika. A to také díky rozmanitosti místní gastronomie, která je velmi úzce spojená s tradicemi původních obyvatel Aztéků, Mayů, Perepuchů či Španělů. Jídlo z Michoacánu je rustikální a vydatné, cítíte z něj místní tradici a zvyky na první ochutnání. Oblíbenou pochoutkou jsou třeba Corundas, které jsou podobné tamales, ale mají trojúhelníkový tvar. Corundas se balí do kukuřičných listů a podávají se sýrem, kysanou smetanou a chilli poblano. Legenda říká, že se jednalo o oblíbené jídlo císaře Purépechy Caltzontzina a že si ho vychutnával při zvláštních příležitostech.
Proto jsou někdy nazývány "panecillos del palacio” neboli "palácové rolky”. Nemůžeme mluvit o kuchyni Michoacánu, aniž bychom zmínili místní opěvované vepřové maso. Jídlo se tradičně připravuje v obrovských měděných hrncích (vyráběných v Santa Clara del Cobre), ve kterých jsou různé části prasata smaženy v sádle od stejného zvířete. Maso se podává v tacos, s kukuřičnými tortilami, koriandrem, cibulkou, omáčkami a limetkou. 
Sladkou lahůdkou jsou zde uchepos: tamales se sladkou chutí, které jsou někdy podávány se zelenou nebo červenou salsou, tvrdým sýrem cotija a zakysanou smetanou. Další jídlem, které se zde servíruje jako dezert jsou Chongos zamoranos. Jak název napovídá pochází původně z města Zamora a recept se připisuje jeptiškám z koloniální doby. Základem tohoto jídla je z tvaroh s cukrem a skořicí. Pokud zavítáte do Morelie, musíte ochutnat Ate. Návštěvníci města si mohou koupit tuto lahůdku třeba na trhu Valentín Gómez Farías, který je známý jako "Mercado de dulces y artesanias" (trh řemesel a cukroví), v němž nabízejí úžasnou nabídka bonbónů. Ate pochází ze Španělska a bylo dovezené do Morelie dominikánskými jeptiškami. Celulóza je nejprve extrahována z jakéhokoliv druhu ovoce (obvykle z kdouloně nebo guavy) a pak se vaří s cukrem v měděné pánvi. Obvykle se jí společně se sýrem.
Michoacán speciální menu v Las Adelitas
Abychom vám tento stát, co nejvíce přiblžili, připravili jsme pro vás i speciální menu i v našich restaurcích. Přijďte ochutnat a poznat tradici Michoacánu.
TACOS DE CARNITAS 249 Kč
4 ks, kukuřičná tortilla, vepřová krkovička, vepřová kůže, sádlo, pico de gallo, omáčka, limetky a salát
CORUNDAS 139 Kč
2 ks, kukuřičné těsto, "pečená" omáčka (rajčata, cibulka, česnek, jalapeňos), sádlo, smažená petrželka, banánový list
Zdroj: obrázky: google/image
